|
|
Legitimacy of mass surveillance and data collection in international law
Teššer, Marek ; Lipovský, Milan (vedoucí práce) ; Tymofeyeva, Alla (oponent)
ČJ Za poslední desetiletí překonaly digitální technologie nevídaný vývoj. Internet, který původně sloužil jako prostředek komunikace mezi akademiky, se přetransformoval na hlavní komunikační prostředek používaný na celém světě. Způsob, jakým lidé mohou spolu komunikovat, se tak značně zjednodušil. V důsledku toho, se na kyberprostor zaměřila i pozornost vlád a tajných služeb, s cílem ho co nejvíc kontrolovat. Po Snowdenových odhaleních v roce 2013 se na mezinárodní scéně rozpoutala debata o přípustnosti masivního sledování jako prostředku boje proti terorismu. Od událostí z 11. září se rozšířily pravomoci tajných služeb v oblasti monitorování komunikace osob. Tato praxe s sebou přinesla několik zajímavých a dosud nevyřešených problémů. Je takové jednání vůbec přípustné? Pokud je, za jakých podmínek? Diplomová práce analyzuje legitimitu masivního elektronického sledování a sběru dat v mezinárodním právu v kontextu ochrany lidských práv, zejména práva na ochranu soukromí. Zaměřuje se přitom na elektronické sledování prováděné prostřednictvím sledovacích programů americké Národní bezpečnostní agentury (NSA) a britského Vládního komunikačního ústředí (GCHQ). Jelikož se jedná o programy zahraničního sledování, práce věnuje důkladnou analýzu také sporné otázce extrateritoriální aplikovatelnosti...
|
|
|
Zásah do základních lidských práv hromadným sledováním
Kousal, Jakub ; Antoš, Marek (vedoucí práce) ; Kindlová, Miluše (oponent)
Zásah do základních lidských práv hromadným sledováním Abstrakt V této diplomové práci se převážně zabývám nástroji hromadného sledování, jejichž existence byla v relativně nedávné době odhalena veřejnosti americkým IT specialistou Edwardem Snowdenem. Prostor je také věnován směrnici Evropského parlamentu a Rady 2006/24/ES, která svého času zavazovala členské státy zajistit uchovávání provozních a lokalizačních údajů poskytovateli internetových a komunikačních služeb, a současné podobě její transpozice do českého právního řádu. Cílem diplomové práce je pak posoudit, zda tyto nástroje hromadného sledování splňují podmínky přípustnosti opatření limitujících základní lidská práva, zejména právo na ochranu soukromí. K obsahu těchto podmínek jsem dospěl na základě interpretace příslušných právních předpisů a mezinárodních smluv o lidských právech, respektive jejich komentářů a příslušné judikatury. To vedlo k posouzení souladu těchto nástrojů s principem proporcionality, respektive k aplikaci testu proporcionality v jeho různých podobách. Koncept práce je tedy pojat jako konflikt dvou zájmů, a to cíle nástrojů hromadného sledování, tedy zájmu na národní bezpečosti a ochraně před mezinárodním terorismem, a zájmu na ochraně základních lidských práv. Došel jsem ke zjištění, že všechny mnou uvedené nástroje...
|
|
|
Legitimacy of mass surveillance and data collection in international law
Teššer, Marek ; Lipovský, Milan (vedoucí práce) ; Tymofeyeva, Alla (oponent)
ČJ Za poslední desetiletí překonaly digitální technologie nevídaný vývoj. Internet, který původně sloužil jako prostředek komunikace mezi akademiky, se přetransformoval na hlavní komunikační prostředek používaný na celém světě. Způsob, jakým lidé mohou spolu komunikovat, se tak značně zjednodušil. V důsledku toho, se na kyberprostor zaměřila i pozornost vlád a tajných služeb, s cílem ho co nejvíc kontrolovat. Po Snowdenových odhaleních v roce 2013 se na mezinárodní scéně rozpoutala debata o přípustnosti masivního sledování jako prostředku boje proti terorismu. Od událostí z 11. září se rozšířily pravomoci tajných služeb v oblasti monitorování komunikace osob. Tato praxe s sebou přinesla několik zajímavých a dosud nevyřešených problémů. Je takové jednání vůbec přípustné? Pokud je, za jakých podmínek? Diplomová práce analyzuje legitimitu masivního elektronického sledování a sběru dat v mezinárodním právu v kontextu ochrany lidských práv, zejména práva na ochranu soukromí. Zaměřuje se přitom na elektronické sledování prováděné prostřednictvím sledovacích programů americké Národní bezpečnostní agentury (NSA) a britského Vládního komunikačního ústředí (GCHQ). Jelikož se jedná o programy zahraničního sledování, práce věnuje důkladnou analýzu také sporné otázce extrateritoriální aplikovatelnosti...
|
host ::
RSS.